Tak už vím, proč je Óda na radost tak známá skladba. Není to tím, že by byla úplně tak skvělá. Ale tím, jak je hrozně nakažlivá. Něco na způsob Hloupé písničky od Wohnoutů –
Jsem hloupá píseň, co se v tobě zabydlela
Laciná hudba, slova samá lež
Jsem jako plíseň, chceš abych oněměla
Jenže mě nikdy, ani ikdyž chceš… Nevypneš!
Minulý víkend kamarád Martin Zeman vymyslel Ódu na radost U sršáně. Bistro U sršáně je pochybný podnik, kde se slézají největší živly Dalovic. Například tzv. Pupkani. Chlapi, co neumí zestárnout a snaží se na kolech ujet každý víkend Závod Míru tempem Uwe Raaba.
Ale mají tam nejlepší “plzeň”. A tenhle Sršáň udělal po pěti letech Slet sršáňů, vos a včel. Neudělal ho ve svém bistru, ale v dalovickém kulturáku. Přece jen byl zájem větší, než se čekalo. A to chyběli Pupkani, protože je čekala druhý den pátá etapa Závodu Míru.
No a ten náš kamarád vymyslel slova na Ódu pro radost. Jako oslavu Bistra u Sršáně. Stačil nám jeden večer nácviku a byli jsme jak Bambini di Praga. V sobotu na sletu jsme Ódu zazpívali. Video, najdete níže. Nečekejte úplně skvělý kulturní zážitek. Bylo to v čase 22:30, kdy už řada sršáňů-zpěváků sotva létala.
A teď pojďme k jádru pudla. Od soboty mi tato písnička (ano, v našem podání to je písnička) hraje v hlavě. Pořád. Neustále. Nenávidím Sršáně. Nenávidím Zemana.
A má teorie, ohledně věhlasu originálu, je ta, že takhle si to lidi pobrukovali a nakazili tím další a ti zase další. Možná kdyby dřív existovaly roušky, tak dneska po Ludwigovi neštěkl pes. Každej by si to zpíval do roušky. Navíc to chytře podpořil marketingovým názvem Óda na radost. Prostě dneska by to byl virál jak sviňa.
Na fotce vidíte část našeho punk-rockového stolu pro dvacet hmyzáků. Zdržovali jsme se vesměs v roji na chodbách, protože na sále vyhrávali tři diskžokejové v tričkách s nápisem Oldies. To samozřejmě nemuselo znamenat nic hrozného. Stouni jsou také oldies. Bohužel nebyli dost dobří, aby se dostali na playlist. Na něm byli jiní borci. Od Luneticu po Dr. Albana.
Až dnes jsem si připravil plán na vypuzení Beethovena z hlavy. Udělal jsem si první jarní oheň, koupil pár piv a desetkrát si pustil Sirens od Pearl Jam. A Ludwig se se svou odrhovačkou mohl jít zakopat. Teda on už zakopanej je, ale teď je to komplet. Původně jsem ten článek psal jako reklamu na Bistro u Sršáně, s tím, že si vysloužím aspoň jedno pivo. Když to po sobě čtu, tak si tím už tak jistý nejsem.
Edit: Omlouvám se Pupkanům. Měl jsem mylné informace, že přijdou v dresech. Nevím, jestli máte taky takový problém, že nepoznáte člověka v jiném oblečení, než ho vždy potkáváte. Já ho mám. Navíc podle neověřených zpráv stále tančili na pokleslou hudbu. To mohl být druhý důvod, proč jsem je neviděl. Na tanečním place jsem nebyl kromě písně Šel pes do lesa a potkal dlažební kostku, kterou jsme si vynutili vyhrožováním dlažební kostkou. Ale jsem rád, že tam byli. Jsou součástí Bistra u sršáně.